Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přes hardcore k světlým zítřkům?

5. 04. 2013 8:05:02
Milouš Zeman vyvěsil na svém dočasném* sídle modrý ubrus s vyznačenými místy pro skleničky k slavnostnímu přípitku. No co, je to jeho sídlo,ne? Ať si tam věší co chce...

...i když mě z toho trochu mrazí – vzpomínám si, že všude, kde se začaly vyvěšovat prapory se žlutými hvězdami, se lidem vyvěšování tak zalíbilo, že se nakonec věšelo kde co.

Od Miloše Zemana se to dalo čekat – myšlenku socialismu má hluboko vepsanou v ANS**, a Socialistická Internacionála, která dnes řídí europarlament, řídí i tep jeho srdce.
Socialismus není přesvědčení nebo víra, socialismus je životní proces, podobně jako třeba dýchání nebo trávení... ostatně s tím trávením má společného daleko víc, například orgány.

Miloš Zeman se tím ani moc netajil. Neschovával se za kouř vlastenectví, které se před prezidentskými volbami z ničeho nic rozhořelo v srdci jeho protikandidáta - naopak srozumitelně deklaroval úmysl být zase členem nějaké té velké a šťastné rodiny, která zaplaší chmury a pochybnosti a zbaví nás nutnosti myslet. Jen to s tím tvrdým jádrem si nechal až na konec jako milé překvapení.

Zvací akt zakončený slavnostním předáním biankošekové knížky generálnímu předsedovi Evropské Komise Barrosovi rozdělil českou veřejnost – jak už to tak při podobných událostech bývá – na dva nesmiřitelné tábory.
Jedni křičí: hrůza, už zase nám na sídle českých králů vlaje vlajka cizáka.
Druzí oponují: co je na tom divného, mít na svém domě vlajku svého klubu? A koneckonců sami jste si to zvolili, my chtěli Karla.

Těm druhým musím přiznat pravdu v tom, že Karel by to jistě stihl už na výročí (15.3), a pak by ti první měli skutečný důvod křičet. S těmi prvními souhlasím, že je to zbytečné gesto servility, výraz devotnosti, poníženého podřízení se vyšším zájmům.

Ti druzí často argumentují výhodami, které nám EU přináší, i když jim ten výčet postupem času víc a víc řídne. Dnes už jim zbývají prakticky jen dotace a volný pohyb.
Nemusíme stát fronty na letištích – je fakt, že odbavení je rychlejší, ale úspora času se u běžného občana pohybuje v miliontinách promile.
A potom ještě... hmm... hmm... jo, už vím, stejně jsme na EU životně závislí, tři čtvrtiny exportu jdou právě tam.

K těm výhodám bych řekl asi toto – kladný přínos dotací poznají jen političtí přerozdělovači a s nimi spříznění dotační podnikatelé. Ani sebevětší almužna neudělá z žebráka spořádaného živitele rodiny - naopak nechat se vydržovat nezaslouženými dárečky je ta nejjistější cesta k žebrácké holi.

Z EU se postupem času stal ten hodný pán, co rozdává dětem bonbóny, po kterých je jim děsně fajn. Tak fajn, že se bez nich nakonec neobejdou, a udělají všechno pro to, aby dostali další dávku. Třeba okradou vlastní rodinu, prodají střechu nad hlavou, podrazí přátele, klidně vymění celou budoucnost jen za pár dalších okamžiků slasti.

Vidíme to v Řecku, na Kypru, a uvidíme to i v dalších zemích. Místní věrchuška bez mrknutí oka likviduje vlastní země podle striktních pokynů dealera. Ten už nad nimi získal takovou moc, že jim může nadiktovat prakticky cokoli, třeba zavedení faktického policejního státu, který šacuje občany, jestli u sebe nemají víc peněz než je úředně povoleno... na druhou stranu je třeba uznat, že jinak mohou cestovat úplně, úplně svobodně...

Další argument, na který narážím: do EU jsme vstoupili dobrovolně, a odhlasovali jsme si to v referendu, tak do toho teď nemáme co mluvit... a Klaus, ten má nejmíň co kecat, vždyť sám posílal žádost o přijetí.

To je všechno pravda, i s tím referendem. Pominu jeho okolnosti, zejména osvětovou kampaň s výmluvným názvem ANO, která nás vyváženě informovala o všech výhodách a výhodách členství... jenže EU v roce 1996 byla úplně jiná než EU v roce 2003, a ta je zase úplně jiná než dnes.

EU v roce 1996 ještě hledala správnou cestu. Tu a tam ještě zazněl náznak nejistoty, zvažování různých variant vývoje, pochybnosti ještě nebyly nazývány tmářstvím.
V roce 2003 už EU svoji cestu našla a pevně po ní vykročila. Pochybnosti se vytratily, nerozhodnost zmizela, jistota prvních úspěchů převálcovala nejistotu varovných prognóz.

EU dnes už odmítá přemýšlet o jiných variantách. Odmítá zvažovat jiné, schůdnější cesty. Plány B přestávají existovat. Musíme se držet směru, kterým jsme vykročili, i když se nám sebevědomé plány a vize rozplývají ve větru, který nám při tom sešupu sviští kolem uší.
Naproti tomu se stále častěji naplňují ony varovné prognózy.
A my najednou vidíme, že jsme nastoupili do stejného vlaku, ze kterého jsme kdysi utekli.

Nejsem proti těsnější evropské či jiné mezinárodní spolupráci. Spolupráce je jediná cesta k spolužití. Jsem jen proti cestě, kterou se EU vydala. Tuhle cestu známe, máme s ní, na rozdíl od tvrdého jádra, mnohaleté zkušenosti. Víme, kam vede, takže nebylo by spíš pokrytecké nechávat si to pro sebe?

EU vykročila na cestu socialismu. Je to sice socialismus nového typu, ale se starým obsahem. I tady jde hlavně o kontrolu, o moc bez odpovědnosti, o přelévání peněz z kapes těch, co je vydělají, do kapes těch, kterým se prostě vydělávat nechce. Čítankovým příkladem takové kontroly, moci bez jakékoli odpovědnosti a práva manipulovat s cizími penězi bez povinnosti skládat účty je právě ESM, jemuž se Zeman slavnostně do budoucna zavázal odvést cokoli, o co si řekne, a neptat se jak s tím naloží. Jako správný socialista to samozřejmě neudělal za sebe, ale za nás.

Krédem socialismu je jistota. Jistota nás dnes zaplavuje ze všech stran – z volebních hesel, z tribun řečníků, z vizí politických vizionářů. Jistota spojuje – volá po ní jak nezaměstnaný třicetiletý sociolog, tak bankéř se stamilionovými příjmy... paradoxem je, že ten druhý se jí dnes nakonec vždycky dovolá, a aby byly jeho jistoty naplněny, utrhne se od huby tomu prvnímu... nakonec to ale stejně zaplatí ten třetí, co maká a myslí si o jistotě svoje...

* cca 20 let (experimentálně zjištěno)**

** ANS - Autonomní Nervová Soustava - součást nervového systému zajišťující základní životní funkce, které které tak fungují nezávisle na myšlení.

p.s. cca před půlrokem jsem tady v reakci na převratnou změnu pravidel za sebou prásknul dveřmi.
Neberte prosím tento článek za nějaké kajícné přiznání mé tehdejší pomýlenosti - jen jsem dospěl k názoru, že doba už zase vymknutá z kloubů šílí, a je třeba něco s tím dělat. Takže sem zase tu a tam něco plácnu... koneckonců občas si ulevit je zdravé i pro duševní zažívání...

O změnách si dnes myslím totéž co tenkrát, a když jsem nakouknul do diskuse, můj dojem, že není kam se vracet, ještě zesílil. Diskutérů je tu sice o poznánání víc než Rychlých Šípů, jak jsem tenkrát věstil, nicméně duch Novinek tady rozprostřel svá blanitá křídla a diskuse zplaněly.
Proto na případné příspěvky nebudu reagovat - ne kvůli nedostatku argumentů, ale proto, že se mi nechce podstupovat pohovor s kádrovákem ani jiné schvalovací procedury, se kterými je dnes registrované diskutování spojeno.
Děkuji za pochopení...

...habit.!..

Autor: Bedřich Havlíček | pátek 5.4.2013 8:05 | karma článku: 22.51 | přečteno: 641x

Další články blogera

Bedřich Havlíček

Jsme civilizace na odstřel?

Při čtení rozhovoru s přímým svědkem pažížského masakru, zpěvákem kapely Eagles of Death Metal Jesse Hughesem, mi nebylo nejlépe. Ani ne tak z popisované chladnokrevné brutality vrahů, jako spíš z bezradnosti a odevzdanosti obětí.

26.5.2016 v 18:10 | Karma článku: 35.52 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Bedřich Havlíček

Turci konečně dobyli Vídeň

Ve Vídni je dobojováno. Tentokrát ale o výsledku nerozhodl Jan III. Sobieski se svými okřídlenými rytíři, ale korespondenční hlasy, které se slétly kdoví odkud...

23.5.2016 v 18:36 | Karma článku: 47.05 | Přečteno: 7360 | Diskuse

Bedřich Havlíček

Hate Free realismus

Politika občas mívá tendenci zapřáhnout kulturu do svých služeb. Když se jí to podaří, vznikne parodie.

17.5.2016 v 17:58 | Karma článku: 39.96 | Přečteno: 2050 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ryšán

Kde jsou všichni ateisté?

Jestli očekáváte nějaký vědecký rozbor, tak nečtěte. Shromáždil jsem jen dostupné výroky z nejbližšího okolí. Tedy i z rozhlasu a televize. Takže ani nemusí být relevantní. Možná to je jen nesprávný výklad hovorové češtiny.

21.11.2017 v 8:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Jaroslav Herda

„Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

Když se jich sejde nadkritické množství, vstoupí do nich ďábel? Pak nám tedy pomáhej Bůh a čert aby to spral, když se sejdou všichni – celá sněmovna.

21.11.2017 v 7:12 | Karma článku: 3.18 | Přečteno: 117 | Diskuse

Jiří Šebek

GDPR - řešit nebo neřešit

GDPR je nové nařízení z Evropské unie, které vstupuje v platnost 25. května 2018. Jedná se o nařízení, tedy ani náš stát s tím nic nemůže udělat a upravit jeho znění ... ba naopak, jsme povinováni jej přijmout ke stanovenému datu.

21.11.2017 v 7:07 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 506 | Diskuse

Václav Dlouhý

Mrzout starý zavináč gmail tečka com

Tak mi poprvé smazali blog. Uznávám,že opakovaný vtip není vtipem,ale nakonec jsem se rozhodl ho uveřejnit znova. Hlavně proto,že podle reakcí před smáznutím, téma blogu - stalking internetových a mobilních aplikací, vadí nejen mě

20.11.2017 v 20:47 | Karma článku: 22.89 | Přečteno: 687 | Diskuse

Jan Šik

Leningrad: Cesta života

I v nejhorších situacích vždycky existuje naděje, že dojde ke změně a všechno se v dobré obrátí. V obleženém Leningradu k naději vedla cesta přes zamrzlé Ladožské jezero.

20.11.2017 v 19:00 | Karma článku: 15.50 | Přečteno: 458 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1768
... sátiletý vývojář už víc než půlstoletí žasnoucí nad tajemstvími vesmíru, nestranný, nemastný, ale politikou zmítaný proti své vůli


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.