Ve Vídni je dobojováno. Tentokrát ale o výsledku nerozhodl Jan III. Sobieski se svými okřídlenými rytíři, ale korespondenční hlasy, které se slétly kdoví odkud...
...a zvrátily výsledek, který se ještě včera zdál být sice těsný, ale celkem jasný. Možná by stálo za to zamyslet se nad tím diametrálním rozdílem voličských preferencí mezi normálními a korespondenčními voliči, ale nemám dostatek informací, tak to nechám odborníkům. Ale zajímalo by mě, kolik hlasovalo voličů z ciziny, kteří svoji zemi znají jen z místních novin, a nakolik je tento systém zneužitelný.
Volby samotné proběhly v duchu standardních dvoukolových voleb, kde se ve druhém kole spojí všichni poražení proti vítězi prvního kola. Dělostřelecká příprava byla obrovská a zůčastnily se jí všechny spřátelené politické, ideologické a medíální armády. Chvílemi to vypadalo jako soft verze invaze spojenců v 68´ u nás. Zdá se, že jsme se naučili zakroutit kontrarevoluci krkem i bez tanků.
Každopádně ve Vídni si oddechli. Vídeňští turci už se nemusí bát, že by po nich někdo vyžadoval loajalitu. Muezin na minaretu u Dunaje už se nemusí bát ztlumení. Socialisté obou vládních stran si zamnuli ruce, protože hrozba předčasných voleb pominula, a ani perspektiva porážky v pravidelných volbách už se nezdá tak hrozivá, protože prezident dopředu avizoval, že Svobodným vládu nesvěří, ani kdyby vyhráli. Před Rakouskem se tedy otevřela nejméně šestiletá perspektiva otevírání se světu - dnes hlavně tomu islámskému.
A co můžeme čekat? Dá se říct, že Vídeň padla. Nový rakouský prezident je k migraci vstřícný, odmítá jakákoli opatření k jejímu omezení, pokládá islám za obohacující prvek. Můžeme čekat zrušení blokády brennerského průsmyku.
V prvé řadě nám přibyla další hranice, na kterou bychom si měli dávat pozor.
p.s.
za ten bulvární titulek se omlouvat nebudu, rozhodl jsem se čerpat z těch nejlepších tradic současné "seriozní" novinařiny....
