... trochu ledu po obědu - fotoplk

Když chce obyčejný člověk (já) psát verše (viz nadpiz), musí něktrá slůvka trochu přitesat, aby pasovala - no, já na to jdu spíš s motorovou pilou...

Zato když dělá poezii mráz, dělá ji jen tak jakoby mimochodem, prostě rutina. Vezme vodu, chvíli na ní pracuje, pak vezme další a přilepí ji na tu předchozí, a zase na ní pracuje, a pak další a další... a dokud má přísun vody, tak maká a maká. A když přísun ustane, kašle na to a jde dál.

Když jsem tady viděl, co dokáže mráz ve světě, napadlo mě  podívat se, jestli třeba něco neudělal i v Praze.  V nějaké zevrubnějším pátrání mě omezovala jednak lenost, jednak varování výrobce, že baterka ve foťáku nesmí poznat nižší teplotu než 0°C - pak prý je v háji. Spočítal jsem si, že když budu foťák držet v ruce, mohlo by to těch -15 chvíli vydržet, zvlášť když je poměrně blízko karty, která hřeje, když má co dělat. Znamenalo to ale nechodit nikam daleko, a vybrat místo, kde se dá nafotit spousta věcí během chvilky. Nejbližší takové místo je u trojského jezu.
Tohle jsem tam viděl...

Khazad-dum...